А свiт iшов

А світ зі мною разом йшов,
тримаючи руку зa руку.
Підставив він своє плече,
Без опіків, та й без муки,
Без кайданів, без розлуки,
Колискові співаючи,
І дав мені усе —
Усе, чого душа просила.

Не був до мене він байдужим,
І кожен ранок — з усмішкою на устах,
З миром, миром, світом, цвіт,
З іскринкою в очах.

Ішов через кордони,
Між планетами, аж до Плутона,
Випередив усі світи,
За межами їхніх властивостей і думок.

Там, де немає злиднів на землі
І не тьмяніє радість у житті.

Там, де зорі зустрічаються на сході,
Безконечно — поміж міжзоряних доріг,
Де в єднанні сонця яблуні квітнуть,
А надвечір — плоди заповітні.

Де звірі знають лагідне тепло
І не вбивають, щоб інших з’їсти.
Усе там райдужно цвіло,
Немає там ні тіней, а злиднів.

Де серце голосом промовляє
І піснею щодня лунає:
«Люблю тебе, в тобі любов!»

Світ тихо озивається.
Підставив він своє плече...

 
                Л.С.17.20.2026

::::::::::::::::::::::::::::::::::
A svet kracel ruku v ruce,
Nastavil mi rameno sve,
bez palivych ran,
bez pout, bez zalu,
Za zpevu ukol;bavek,
daval mi vse —
vse, po cem duse touzila.

Nebyl mi cizi.
Kazde rano vitanim, usmevem zaril.
s mi rem, se svetem, v kvetu,
s jiskrickou v ocich, vlidny, jemny,
sel pres hranice, mezi svety,
mezi planetami az k Plutonu,
predbehl veky, kazdy svet,
za hranice zakonu a mysleni.

Tam, kde uz bida nema moc
a radost v ziti nehasne,
kde hvezdy zdravi novou noc
a vsechno je tak krasne…

Uprostred cesty hvezdnych drah,
kde v objeti slunce jablone kvetou
a k veceru davaji plody vzacne,
kde zvirata znaji jen laskave teplo
a pro zivot druheho neznici,
tam vsechno duhovym svetlem kvetlo.

Tam, kde srdce mluvi cistym hlasem,
Kazdy den pisni zni zas a zas:
„Miluji te a v tobe lasku mam!“
A svet jen tise odpovida…
Nastavil mi rameno sve…

https://suno.com/song/98cc65de-6718-4110-8979-2311c69c7c28

https://suno.com/song/7dac74e3-acd6-405a-9794-a8c9e1f94987

                L. S. 17. 10. 2026


Рецензии