Возрождение Рождение
Кто боль терпел, кто сердцем жил.
Ту боль, что с чем не сравнить,
Как будто умираешь, чтоб снова жить.
Ты заново рождаешься, снова ждёшь,
Когда закончится этот кошмар и ложь.
Но вот в руках твоё дитя –
И мир вдруг светится, любя.
Ты шепчешь нежно: "Привет, роднaя,
Ты свет моих глаз, мой ангел земной.
Я так долго ждала, чтобы обнять,
Почувствовать, к сердцу тебя прижать."
И в этот миг исчезает боль,
Всё прошлое тает, уходит в ноль.
Ведь нет ничего важней на свете,
Чем счастье, что в маленьком тёплом свете.
-------------------------------------------
Znovu-Zrozeni
„Porod“
Vaz si tech, kdo zivot darovali
kdo bolest snesli, srdcem zili
Tu bolest, jiz nelze s nicim srovnat
v ni umiras, abys mohla povstat
Znovu se zlodis, znovu cekas jen
kdy skonci tenhle desivy sen
Vidis zazrak — dite v naruci mas
a svet se rozzari, laskou zas
Ten zazrak — v naruci spi
teply a krehky, jak prvni snih
Prsty se sevrou, sotva se znas
a presto vis, ze vsechno uz mas
Septas mu tise: „Vitej, ma draha
jsi svetlem oci, muj andeli zde
Tak dlouho jsem cekal, abych te objala
pritiskla k srdci, naslouchala tve duse“
V ten mzik se bolest v dalce trzaci
vse minule v nulu se obraci
Vzdy; neni nic cennejsiho v sirsim svete
nez stesti skryte v tom malem tele
LS.11.01.2015
Свидетельство о публикации №125032703347